tlhIngan-Hol Archive: Wed Oct 29 20:05:07 1997

Back to archive top level

To this year's listing



[Date Prev][Date Next][Thread Prev][Thread Next]

RE: Qe'HommI'QeD



[email protected] on behalf of William H. Martin wrote:
> > mI' je.  mevDI' ghe'naQ/mu'qaD veS/lopno'/much, paw je ghot mI' pImqu'.  
> > latlhpu' pawpu'bogh leghDI', mejbej ghotpu' 'ej pImqu' je mI'vam.
> 
> jISaHbe'.
>  
> > poH 'anglu': pawlaHDI' pagh, pawpu' Hoch net nab.  DaH mI'QeDvaD potlh 
> > yoyyIHa'teqmey.  lulo' mI' toghwI'pu', Huchtejpu' je.  <latlhvaD qay'> HoS 

> > chenmoHmeH lo'lu'.
> 
> mu' *yoyyIHa'teq* DaQIjta'be'chu'mo' jIQIHchoHlI'.

Oh, yeah?  Just how do YOU translate the word "recipriversexcluson"?  It's 
SUPPOSED to be nonsense, so I shoved together {yoy}, {yI-}, {-Ha'}, and {teq}, 
just for the fun of it.  Nonsense in the English, nonsense in the Klingon.

Watch your suffix order, by the way.

> 'ach chaq paq
> <<rInDI' 'u' ratlhtaHbogh Qe''e'>>vo' qechmey DanIH. <lathvaD 
> qay'> HoSchem 'e' vIghovlaw'.

<yIn, 'u', Hoch je> 'oH paq pong'e'.  jIqonlI'be', jImughlI' neH.

> > choHtaHbogh mI' wejDIch (mI'vam Huj law' Hoch Huj puS): DIlmeH navDaq Doch
> > 'ar 
> > tu'lu'?  Hoch Doch DeQ 'ar poQlu'?  raSDaq ghot 'ar tu'lu'?  DeQ 'ar 
nobrup 
> > Hoch?  (Huch lughajqu'bogh ghotpu' mI' 'oH QeDHom'e' neH.)  chay' Qap 
> > mI'meyvam?
> 
> chaq SaH verengan motlh 'ach jISaHbe'.
>  
> > mISmoHbogh QaghHeymey luqelmo' neH pagh SaghtaHvIS, not nuDchu'ta'
> > qaStaHvIS 
> > vatlh poH law'.  
> 
> nuqjatlh? Dap 'oH.

Dapna' 'oH.  qonpu' Douglas Adams.

mu'tlheghmey DayajlaHbe'chugh yIqaw: nom vImughpu' 'ej jIyepbe'pu'.  
qaghuHmoHpu'.

> vIqelmo' mumISmoHpu' QaghHeymeylIj. 
> mu'tlhejlIj neH pagh. bISaghlaHbe'taH. not bInuDchu'ta'. nuq 'oH 
> vatlh poH law''e'?

<vatlh DIS poH> vIghItlhHa'.

> > taylu'mo', tayHa'lu'mo', QeHlu'mo', mIylu'mo', Doy'lu'mo', 
> > Quchlu'mo', qoj paSlu'mo' qaS QaghHey 'e' Har Hoch, vaj po veb 
> > lulIjlu'chu'pu'.  not QeDqachDaq ngonglu', QeDqachDaq qaSbe'mo' QaghHeymey 
-
> > - 
> > QeDqach quvDaq.
> 
> jISaHbe'. jIghungchoH. nuqDaq oH Qe' QaQ'e'?


> > QeDmey tejpu' je jevchu' mu'tlheghvam.  chu'moHchu'.  Qe' QaQDaq qaS 
mI'QeD 
> > qep'a'mey law'qu' vaj Hegh wa' puq poH valchu'wI', pI'qu'mo' 'ej QapHa'mo' 

> > tIqchaj.  tlhoS mI'QeD Qaw'lu'chu'.
> 
> jISaHbe! ngoD vISaHlaHbogh yI'ang!

wejlogh bIjatlhta' jISaHbe'.  bISaHbe'chugh qatlh bIlaDlI'?  vay' DaSaHbogh 
yIta'.

> > 'ach QIt qech yajchoHlu'.  chImpu'.  maw'pu'.  HeDaq yIttaHchugh vay', 
> > jatlhlaHpu' <va, quSDaq yIba'.>  DaH mu'mey le' lu'oghlu': <DaqDaq
> > pe'vIlmey 
> > Daghach>, 'ej leSlaH Hoch 'ej ruchlaH.
> 
> You forgot that rule again about verbs of speech not being able 
> to have aspect markers...

There is no such rule.

> 'ej ramqu' qechmeyvam. maQuchtaH. "We 
> are not amused."

bIjatlhHa' maQuchbe'taH.

Douglas Adams paq 'ay' vImughta' 'e' Daparchugh qatlh DalaD?  bIbepmeH 
DalaD'a'?  Qu' vItIvmo' paq 'ay' vImugh.  DunuQchugh yIlaDQo'!

> chaq not vIjangpu' vIneH.

ghaytan.

SuStel
Stardate 97829.3



Back to archive top level