tlhIngan-Hol Archive: Wed Oct 29 20:05:07 1997
[Date Prev][Date Next][Thread Prev][Thread Next]
RE: Qe'HommI'QeD
- From: "David Trimboli" <[email protected]>
- Subject: RE: Qe'HommI'QeD
- Date: Thu, 30 Oct 97 03:59:32 UT
[email protected] on behalf of William H. Martin wrote:
> > mI' je. mevDI' ghe'naQ/mu'qaD veS/lopno'/much, paw je ghot mI' pImqu'.
> > latlhpu' pawpu'bogh leghDI', mejbej ghotpu' 'ej pImqu' je mI'vam.
>
> jISaHbe'.
>
> > poH 'anglu': pawlaHDI' pagh, pawpu' Hoch net nab. DaH mI'QeDvaD potlh
> > yoyyIHa'teqmey. lulo' mI' toghwI'pu', Huchtejpu' je. <latlhvaD qay'> HoS
> > chenmoHmeH lo'lu'.
>
> mu' *yoyyIHa'teq* DaQIjta'be'chu'mo' jIQIHchoHlI'.
Oh, yeah? Just how do YOU translate the word "recipriversexcluson"? It's
SUPPOSED to be nonsense, so I shoved together {yoy}, {yI-}, {-Ha'}, and {teq},
just for the fun of it. Nonsense in the English, nonsense in the Klingon.
Watch your suffix order, by the way.
> 'ach chaq paq
> <<rInDI' 'u' ratlhtaHbogh Qe''e'>>vo' qechmey DanIH. <lathvaD
> qay'> HoSchem 'e' vIghovlaw'.
<yIn, 'u', Hoch je> 'oH paq pong'e'. jIqonlI'be', jImughlI' neH.
> > choHtaHbogh mI' wejDIch (mI'vam Huj law' Hoch Huj puS): DIlmeH navDaq Doch
> > 'ar
> > tu'lu'? Hoch Doch DeQ 'ar poQlu'? raSDaq ghot 'ar tu'lu'? DeQ 'ar
nobrup
> > Hoch? (Huch lughajqu'bogh ghotpu' mI' 'oH QeDHom'e' neH.) chay' Qap
> > mI'meyvam?
>
> chaq SaH verengan motlh 'ach jISaHbe'.
>
> > mISmoHbogh QaghHeymey luqelmo' neH pagh SaghtaHvIS, not nuDchu'ta'
> > qaStaHvIS
> > vatlh poH law'.
>
> nuqjatlh? Dap 'oH.
Dapna' 'oH. qonpu' Douglas Adams.
mu'tlheghmey DayajlaHbe'chugh yIqaw: nom vImughpu' 'ej jIyepbe'pu'.
qaghuHmoHpu'.
> vIqelmo' mumISmoHpu' QaghHeymeylIj.
> mu'tlhejlIj neH pagh. bISaghlaHbe'taH. not bInuDchu'ta'. nuq 'oH
> vatlh poH law''e'?
<vatlh DIS poH> vIghItlhHa'.
> > taylu'mo', tayHa'lu'mo', QeHlu'mo', mIylu'mo', Doy'lu'mo',
> > Quchlu'mo', qoj paSlu'mo' qaS QaghHey 'e' Har Hoch, vaj po veb
> > lulIjlu'chu'pu'. not QeDqachDaq ngonglu', QeDqachDaq qaSbe'mo' QaghHeymey
-
> > -
> > QeDqach quvDaq.
>
> jISaHbe'. jIghungchoH. nuqDaq oH Qe' QaQ'e'?
> > QeDmey tejpu' je jevchu' mu'tlheghvam. chu'moHchu'. Qe' QaQDaq qaS
mI'QeD
> > qep'a'mey law'qu' vaj Hegh wa' puq poH valchu'wI', pI'qu'mo' 'ej QapHa'mo'
> > tIqchaj. tlhoS mI'QeD Qaw'lu'chu'.
>
> jISaHbe! ngoD vISaHlaHbogh yI'ang!
wejlogh bIjatlhta' jISaHbe'. bISaHbe'chugh qatlh bIlaDlI'? vay' DaSaHbogh
yIta'.
> > 'ach QIt qech yajchoHlu'. chImpu'. maw'pu'. HeDaq yIttaHchugh vay',
> > jatlhlaHpu' <va, quSDaq yIba'.> DaH mu'mey le' lu'oghlu': <DaqDaq
> > pe'vIlmey
> > Daghach>, 'ej leSlaH Hoch 'ej ruchlaH.
>
> You forgot that rule again about verbs of speech not being able
> to have aspect markers...
There is no such rule.
> 'ej ramqu' qechmeyvam. maQuchtaH. "We
> are not amused."
bIjatlhHa' maQuchbe'taH.
Douglas Adams paq 'ay' vImughta' 'e' Daparchugh qatlh DalaD? bIbepmeH
DalaD'a'? Qu' vItIvmo' paq 'ay' vImugh. DunuQchugh yIlaDQo'!
> chaq not vIjangpu' vIneH.
ghaytan.
SuStel
Stardate 97829.3