Qo'noS QonoS

chovnatlh jav

DIS cha'SaD, jar jav


ghItlhvam HIDjolev


'upSalaDaq yIn tlhIngan Hol

'upSalaDaq tlhIngan Hol ghojwI' lutu'lu'.
maH.
ghom mach maH 'a maHem.
(mach ghom 'a ghomHom 'oHbe'.)
Hoch wISovbe' 'a maghoj.
Hoch tera' Hogh, maghom.
Dargh wItlhutlh.
ta' Hol mu' DIlaD.
motlh wa' Qo'noS QonoS 'ay' wIlaD 'ej ghIq nItebHa'
wImugh.

yej'an wIchenmoHta'.
ghomvamvaD «Klingonska Akademien» wIpong.
Suveryengan Hol yajbogh nuvvaD qIDHom 'oH pong'e'.
SuveryeDaq Suveryengan HolvaD vum
«Svenska Akademien».
«Nobel» paq qonwI' pop lunob,
chaq 'e' DaSov.
chIch pongchaj rur pongmaj.
Degh wIghaj.
wa' joqwI' wIghaj je.
'a Daq, pa' ghap le' wIghajbe'mo' juHwIjDaq maghom.
('a De'wI' qo'Daq Daq wIghaj.
[http://go.to/klingon/])

jInmolmey DIche'.
Suveryengan Hol jatlhwI'vaD
tlhIngan Hol mu'ghom wImugh 'e' wItaghpu'.
QIt wIvum 'a DaH qaStaHvIS cha' DIS wIvum.
mavumbejlI'qu'.
DaHjaj bID paqvam wImughta'.
tlhIngan Hol ghojmeH ghojwI'ma', ghojmeH ghItlhmey
DIqonlI'.
qepHommaj DIDubmeH, ghItlhvam DIchenmoH.
mu'ghompaqHom wIgherta' je.
tlhIngan Hol mu'ghom mu',
qIb lengwI'vaD tlhIngan Hol mu',
latlh mu' je DIboS. Hoch mu'vam ngaS paq.
reH paqvam naw'laH ghojwI', wIneH.
reH paqvam qenglu' 'e' wItulmo' wImachmoH 'ej wItISmoH.

reH ta' Hol wIjatlh wIneH.
pab teH wIpab 'ej tlhIngan Hol qa' wIquvmoH 'e' wInID.
loS vangmeH ghobmey DIpab.
yIqarchu'! yI'utchu'! yIvaQchu'! yIHoSchu'!
quvbej Qu'vam.
wa' jaj, tlhIngan Hol jatlhwI'na' DImojta'.
jatlhlu'meH QaQ jajvam.

'upSala wIDab Hoch maH.
naDev bIlengchugh (pagh naDev DaDabchugh) maHvaD QIn
yIngeHbej.
reH mebma' DIvan.
ghotlhej 'ej tlhIngan Hol yIjatlh.
pIghojmoHqang.
maghojqang.

mu'vam lujatlhlu' 'e' wIngeDmoH wIneH.
tlhIngan Hol rurnIS Hoch mu'mey.
'a tlhIngan Hol 'oHbe' Hoch mu"e'.
vaj mu' puS DIlISta'.

  • Suverye:
    tera'Daq Sep 'oH Suverye'e'.
    «Sweden» ghItlhlu'; DIvI' Hol lo'lu'chugh.
    'a «Sverige» ghItlhlu';
    Suveryengan Hol lo'lu'chugh.

  • 'upSala:
    Suverye botlhDaq veng 'oH 'upSala'e'.
    «Uppsala» ghItlhlu';
    Suveryengan Hol lo'lu'chugh.
    nIb DIvI' Hol mu'.


De'wI' Quj Hov leng: yo"a'
chovlu'

'ejDo' ra' neHlaw' Hoch Hov leng ngotlhwI', vaj 'eb Dun much Qujvam: yo' naQ
ra'laH QujwI'! Qap'a' Quj? HIja': Qujvam tIvlaH Hov leng
tIvwI', Dup Quj tIvwI' joq.

Dup Quj 'oH yo"a''e', 'ej latlh Dup Qujmey
rurqu'ba'. Starcraft, rurbogh
latlh Qujmey joq DaQujta'chugh, vaj tugh Qujvam Dayajchu'. Qujlu'taHvIS, loS
ngoQmey motlh tu'lu': jo (cha'pujqut) boSlu'; chen qachmey, Dujmey je; cham
chu' Qullu'; 'ej jagh luHIvlu' 'ej lucharghlu'. wa' qech chu' lo' Qujvam 'e'
nID: beq yaS je poQ Duj, qach je. 'ach mI' neH bIH beq'e', yaS'e' je; jo
Segh pIm neH rur. loghDaq qaSba' Quj, 'ach beQchu' che'ron. SallaHbe' Dujmey
'ej ghIrlaHbe'; nechlaH neH. Do'Ha' wIvvam, 'ach Quj napmoHbej. ghunmeH Qu'
napmoH je.

QujDaq, loS tlhach lutu'lu': yuQjIjDIvI', tlhIngan wo', romuluS wo',
borgh je. nargh je jem HaDar, qarDaSngan, bIrIyIn,
verengan je, 'ach potlhqu'be'. tlhetlhtaHvIS lut, Hoch tlhach Da
QujwI'. loS Qu' ghaj Hoch tlhach, 'ej rInDI' Qu'meyvam, loS latlh Qu' Qav
Qujlu'. pov lut. vI'angQo', 'ach Hov leng quvmoHbej. Hoch tlhachvaD pup lut
'ay'Daj: Hoch Qan neH DIvI'; 'urmang, batlh je qel tlhInganpu'; ngor
romuluSngan petaQpu' 'ej toj 'ej nep 'ej nIH; 'ej charghtaH 'ej
muvmoHchu'taH borgh.

Quj lulIH DIvI' Qu'mey, 'ej ngeDqu'. ngeDtaH tlhIngan Qu'mey, 'ach romuluS
Qu'mey Qujlu'taHvIS, loQ QatlhchoH, 'ej Qatlh je borgh Qu'mey, Qu'mey Qav
je. 'ach Qujvam ngeD law', HochHom Dup Qujmey ngeD puS 'e' vInoH. qay'be'
ghu'vam: Qujvam luje' Hov leng tIvwI' law' net pIH, 'ej
ghaytan latlh Dup Qujmey Qujta'be' HochHom.

'IHbej Quj. beQchu' che'ron (Do'Ha'), 'ach beQbe' Dujmey, qachmey, latlh
Dochmey je. Hov leng Duj rurchu' Qujvam Duj, 'ej chu'bogh 'ejDo' puS
muchlu'. DIvI' Akira 'ejDo' vIparHa'qu'. qar Duj
nuH 'ej vaQ, 'ej Duj QIHlu'DI' DIng qoj meQlaw' qoj SIp nguv nIj. Do'Ha'
Dojqu'be' HochHom qachmey. 'ach Dojqu' logh SIp 'engmey: vagh Segh
lutu'lu', 'ej jaS nguv. QIt DIng 'engmey 'ej 'op SeghDaq 'ul tlheghmey
luleghlu'. 'IH. Qap je latlh Dochmey: luSpetmey, logh 'ochmey, ghopDap
tlheghmey je. loQ Huj yuQmey: tInqu' (net pIH), 'ej che'ron bIngDaq
HuSlaw'. che'ronDaq Hovmey lutu'be'lu'law', 'ach Hovmey Hop
luleghlu'. Do'Ha' moHqu' wa' wanI': jorDI' vay', Doghqu' DI: wej Dop ghaj
Hoch 'ay' beQ.

tlhoS rap Hoch tlhach Dujmey, qachmey je. tlharghDuj, HIvDuj, cha' qughDuj,
may'Duj, nuH le' Duj je ghaj Hoch tlhach. loQ pIm beq, botjan HoS je, 'ach
pImqu'be'. chuq'a' cha lughaj wa' DIvI' qughDuj, wa' romuluSngan qughDuj je,
'ej So"eghlaH 'op tlhIngan Dujmey, HochHom romuluSngan Dujmey je. tlhachmey
pImmoH je nuHmey le'. loS nuH le' ghaj Hoch tlhach nuH le' Duj, 'ej wa' nuH
le' ghaj Hoch latlh Duj. Daj nuHmey le', 'ej rut HoSghajqu', 'ach roD lo'meH
Qatlh. botjan HoS nIHlaH romuluSngan may'Duj, 'ej tat tal'a' ghaj tlhIngan
may'Duj.

cham HoS qellu'DI', tlhoS rap DIvI', tlhIngan wo', romuluS wo' je net pIH.
qay'be'. 'ach HoSghajqu' borgh 'ej pImqu' 'e' vIpIH jIH. qaStaHvIS
Hov leng jIHlutmey, narghDI' borgh reH tlhoS qaS qugh'a'. 'ach
Qujvam Qujlu'taHvIS, latlh tlhach neH bIH. Do'Ha'qu'.

tlhInganpu' lutu'lu'mo', DaH tlhIngan Hol vIqelnIS. tlhIngan pong ghaj Hoch
tlhIngan Duj, qach je. reH «'» noplu', 'ej rut pIqaD Degh
wa'DIch ghItlhHa'lu' je: «Pe egh» moj
«pe"egh». pongmey wIvmeH, roD tlhIngan Hol mu'ghomvo' cha' mu'
luwIvlu' 'ej lutay'moHlu'. Daj 'op pongmey (pe"egh), 'ej tlhaQ 'op
(ghIchnuj), 'ach Dap neH bIH HochHom'e'. tlhIngan Hol QIch chovnatlh puS
lutu'lu' je. QaQ 'op: mevDI' Duj, rut «mev» jatlh. Dogh latlh:
rut Duj wIvDI' QujwI', jatlh Duj «tlhaqwIj chu' qaD
*blupu*». nuqjatlh? 'ach loQ tlhIngan Hol lulo'mo' ghunwI'pu' 'ej
lo'Ha'chu'be' jIbepbe' jIH.

toH! Qujvam vIchup'a'? HIja'. pov lut, 'ej Qujlu'taHvIS 'IHqu'. Dup Quj nIv
'oHbe', 'ej pImbe'mo' borgh jIQuchHa', 'ach qay'be'. Quj vItIv.


[HeD]

Qo'noS QonoS juH chegh

[juH]

tlhIngan Hol yejHaD juH chegh

[Duv]