tlhIngan-Hol Archive: Mon Apr 09 15:16:38 2012
[Date Prev][Date Next][Thread Prev][Thread Next]
Re: [Tlhingan-hol] nuq bop bom: 'ay' wa'vatlh vaghmaH chorgh: <HIvwI' ghaH HubwI' nIv'e'>
At 13:56 '?????' 4/9/2012, you wrote:
yIqIm qonwI': tugh Hoch ngeHlu'pu'bogh vIlaDta'.
jISovbej! ghu'vetlh vItI'nIS.
On Sat, Feb 18, 2012 at 1:52 PM, Qov <[email protected]> wrote:
> jatlhbe'choHDI' 'eSSIm mu'meyvetlh ja'pu' 'e' pay. vav lut SovmeH, yu'choH
> Mahoun neHbe'qu'. 'ach yu'be' Mahoun. DaqDaq cha'ta'bogh Qel ghop lan 'ej
> jatlh, "De'vammo' cholajta''a' maqIHDI'?"
"porghwIjmo' neH choneH."
vIlaD. jIyev. jIHaghqu'!
> jatlh 'eSSIm, "ghobe'. DaHjaj nuja'pa' Qel, Surarchuq SoH vavwI' je 'e'
> vISovbe'chu' 'e' vIlay'." laj Mahoun.
ngeDqu'. nom tlhIngan voqqangpu' Mahoun 'e' vIpIHbe'.
nepwI' ghaHbe' 'eSSIm'e' 'e' tlhojlaw'. QeHchoH 'ej De' So' 'ach
jatlhchugh vIt.
> tlhuch'eghmeH nIteb mI'choH 'eSSIm.
I'll interpret {tlhuch} as you apparently intended it, but without an
official indication of its usage I would have used a bland
{Doy'eghmoH} instead.
Yeah. jIyaj. taQbang wIghajmo' <tlhuch> vetlh'e' vIpoQbe'. chaq
jIngor. mu'mey puSvaD jIngortaH. Dejpa' yu''egh DuH cha' 'ej yu''egh
DejmoHlaH Marc neH.
> bejtaH Mahoun 'ach vIHqu'mo' 'eSSIm,
> cholbe'. SaHbe'bogh gholDaj buSmo' 'eSSIm, Mahoun bejbe'.
vIHqu'taHvIS SuvwI' jIcholbe' je. bong DoS vImoj vIneHbe'.
Dayaj.
> qeqtaHvIS vavoy
> rut qamDajDaq lIghta' 'eSSIm, 'uS 'uchtaHvIS.
Awwww.
Dayajmo' jIQuch.
> gho'. jop. QamchoH. tlhe''egh.
> gho'qa'. vav jeylaH pagh, ngugh 'e' Har. jeyta' vay' vaj DuHlaH Hoch.
(DuHlaHchugh Hoch, vaj puvbogh targh vIleghrup.)
toj'eghwI' po'qu' ghaH.
> loQ DoH Mahoun. jatlh, "puch." leSqu' 'eSSIm 'ach qechmeyDajmo' loQ DIvtaH.
toH, vay' SuqHa'pu'.
choHaghmoH. tlhIngan HolvaD QapDI' qID vImughlaHbe'chu'bogh jIQuch.
> HubmeH mIw ghojtaH neH Mahoun. HIvwI' ghaHmo' HubwI' nIv'e'. tlhIngan bep
> Daqmey cha' 'eSSIm.
(QI' pegh 'oHbe''a' De'vam'e' jay'?)
'oy' Daqmey 'ang. Hegh Daqmey 'angbe'. ghaytan Sovchu' DIvI'
joy'wI'pu' 'e' Har 'eSSIm. mut chu' jonDI' tlhIngan 'oy'Daqmey,
HoHmeH mIwmey lI' je SammeH nuDqu'ba'.
> Daqvam qIpmeH ro' yIlo'. naDev qaq toch let. naDev
> pe'vIl pach ghop yIlo'. DaqIpchu'chugh 'oy'mo' tlhoS vanglaHbe' ghol.
loQ mumISmoHpu' mu'tlheghmeyvam. lujatlhlu' 'e' luDa, 'ach lujatlhlu'
net 'angbe'. chaq QaH "italics".
bIlugh. yabwIjDaq Italics tu'lu'law' loQ vIchoH:
jatlh 'eSSIm 'aghtaHvIS, "Daqvam DaqIpmeH ro' yIlo'. naDev qaq toch
let. naDevpe'vIl pach ghop yIlo'. DaqIpchu'chugh 'oy'mo' tlhoS
vanglaHbe' ghol."
> tlhIngan 'oy' DaqmeyDaq QeqlaHDI' Mahoun, mI'choH 'eSSIm 'ej mIwmeyDaj
> qeqtaHvIS qIptaH Mahoun 'e' ra'. roD jun 'eSSIm pagh bot 'ej pe'vIl
> qIpbe'mo' Mahoun 'oy'qu'be' 'ach 'oy'DI' 'oy' tIv. 'oy' qotlh.
tlhoS Mahoun vuvHa'pu'mo' bIj'eghnISlaw'.
bIval.
> 'oy'
> pIHbe'bogh SIQmeH, mInDu' SoQmoH. qaStaHvIS Hogh wuQtaH 'eSSIm 'e' tIvbe'
> 'ach pay' DuQDI' 'oy' 'ej 'oy' SIQlaHchu'DI' rachmoH. bong wa'logh Mahoun
> qIpDI' jach Mahoun. SIbI' mev 'eSSIm 'ej mInDu' poSmoH. DoHpu' Mahoun 'ach
> SIbI' jatlh "jIrIQbe'. let nachwIj."
maj. buDchoH Mahoun net tungnIS.
> HIvqa'DI' Mahoun, 'eSSIm QamHa'moH
> 'oy'. SuvwI' ghaHchugh Mahoun, ngugh pummoHlaHpu' 'ach ngaD'eghmoH 'e' loS
> Mahoun.
It always distracts me a little when perfective aspect seems to be
wanting to express subjunctive mood. I would rather not quietly accept
it as proper Klingon grammar, and I will probably comment on it every
time I notice it.
Seng vIghov 'ach vItI'laHbe'. subjunctive vIjunqu'qangbe'.
> yelwIyyItngan yIn poH Sovbe' 'eSSIm 'ach wej qan maHun 'e' noH.
(maHun pong vImaSchoH.)
When I make notes for myself I spell it that way and have to change
them back in Yelwitian chapters.
- Qov
_______________________________________________
Tlhingan-hol mailing list
[email protected]
http://stodi.digitalkingdom.org/mailman/listinfo/tlhingan-hol